Obsluhoval jsem anglického krále, B.Hrabal

Kniha bazarového typu - výborný stav.

Od dvacátých do padesátých let prožívá svůj příběh od mládí snaživý a podnikavý muž, který touží po bohatství, po lásce a uznání ve své profesi a poznává život od vybrané společnosti a velkého světa po věznění a osamocení v opuštěném pohraničí, kde končí jako cestář. Existenciální téma autor nepojímá tragicky. Hlavnímu hrdinovi samota umožňuje zbavit se touhy po majetku a uznání, zbavit se lpění na nich a dojít ke svérázné, prosté filozofii života, kde se hořkostí a samotou platí za požitek krásy a svobody.

Bohumil Hrabal, jeden z nejvýraznějších českých spisovatelů patří zároveň k symbolům tuzemské literatury v zahraničí. Ačkoli psal o Češích a pro Čechy, náměty jeho knih byly vždy srozumitelné i světovému publiku.

Bohumil Hrabal se narodil v roce 1914 v Brně. Z dětstkých let mu v paměti utkvěl především nymburský pivovar, který byl dlouhá léta jeho bydlištěm, nicméně většinu svého dospělého života strávil v Praze. Není žádné přehvapení, že mezi jeho méně oblíbené práce patřila činnost posunovače na dráze, dělníka ve sběrných surovinách nebo v kladenských ocelárnách. Při psaní knihy se svými životními a pracovními zkušenostmi častokrát inspiroval.

Kvůli dvěma nevydařeným pokusům o vydání raných děl se své první knihy dočkal až těsně před padesátými narozeninami. Jako první  vyšel v roce 1963 povídkový soubor Perlička na dně. Hned po něm byl vydán titul Pábitelé. Tento novotvar vymyslel Hrabal ze slova pábit, což se původně používalo jako výraz pro pokuřování dýmky. V jeho podání je ovšem pábitel osobitý vypravěč, který si rád realitu i svůj příběh domýšlí a přibarvuje. Těmito postavami se Hrabalovy knihy hemží a čtenáři je mají nejraději.

Autor se psaní knih věnoval od padesátých let, přičemž od šedesátých profesionálně. Po okupaci v srpnu 1968 dostal Hrabal zákaz psát. V tvorbě pokračoval neoficiálně, spolupracoval s exilovými nakladateli a jeho díla vycházela v samizdatu. Po roce 1989, kdy byl uvolněn přístup k jeho dílu, se stal jedním z nejslavnějších českých spisovatelů 20. století.

Bohumil Hrabal napsal desítky románů a povídkových knih, za něž získal řadu literárních ocenění. Za jeho vrcholné tvůrčí období jsou považována sedmdesátá léta, kdy napsal román Obsluhoval jsem anglického krále, Něžného barbara, Slavnosti sněženek nebo Postřižiny, které jsou součástí trilogie zvané Městečko u vody. Tuto etapu uzavírá kritiky a odborníky nejoceňovanější kniha Příliš hlučná samota, která vyšla v roce 1980.

Celá řada Hrabalových knih se dočkala i filmové podoby, které se téměř ve všech případech ujal Jiří Menzel. Hned za druhý z filmů na hrabalovské téma získal režisér v roce 1966 Oscara. Ostře sledované vlaky totiž vznikly až po filmové povídce Automat Svět, který patří do souboru Perličky na dně.

Bohumil Hrabal zemřel na začátku února roku 1997 v pražské nemocnici po pádu z okna. Bylo mu třiaosmdesát let.