Československá cesta, S.K.Neumann

Nesnadno sehnatelná kniha se známkami času a užívání.

Československá cesta ve své již vydané první části "Opožděné jaro" sbírá krásy jižní Moravy a Slovenska.

Tyto dvě další, následující části Karpatskéléto a Český podzim popisují s lidskostí dojmy z krajiny a ohlas života veřejného a kulturního, ve které si Neumann občas zaláteří na osud chudého a vyděděného, ale je dalek utíkat před ním, tento osud ho spíš udržuje v neustálém střehu a , napjatého a bojovného. A přece je v něm rozpor - něco nevyřčeného a nevyřešeného. Cítíme to z teskně lyrické melodie, pkné sladkosti podzimu a jedné straně a vybuchujících veršů na straně druhé, z okouzlení přírodou v jeho knihách prozaických a z ostře formulovaných pasáží poznání filosofického a společenského. 

Stanislav Kostka Neumann byl básník, publicista, překladatel, jedna z vedoucích tvůrčích osobností na přelomu 19. a 20. století a v první polovině 20. století.

Narodil jako syn advokáta a říšského poslance Stanislava Neumanna a Karoliny rozené Eichlerové, dcery berounského obuvníka. V roce 1880 mu otec zemřel a nadále byl vychováván matkou a tetami v "olšanské vile" na Žižkově. Zde se později scházela jeho anarchistická skupina.
Studium na gymnáziu a obchodní akademii Neumann nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců.
Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult.
Po kratším pobytu ve Vídni se Neumann v letech 1905 - 14 usadil na Moravě. Zúčastnil se vystoupení předválečné moderny v Almanachu prosazujícím expresionismus, kubismus a futurismus.
V roce 1915 narukoval S. K. Neumann do armády a prodělal válečné tažení v Makedonii a Albánii. Po vyhlášení samostatnosti se usadil v Praze. Zde založil časopis Červen (1918-22), kolem něhož soustředil jak předválečnou modernu, tak nastupující mladou generaci hlásící se k tzv. proletářskému umění.
V roce 1929 byl S. K. Neumann jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření.
S. K. Neumann vedl časopis Levá fronta, podílel se na vytvoření protifašistické kulturní fronty. Za okupace se ukrýval ve Vápenném Podole v Železných horách. Poslední dva roky života žil v Praze a redigoval časopis Tvorba. Jeho syn je známý herec Stanislav Neumann.