Muž, který velel mužům, Pavel a Zdeněk Hrabicovi

Kniha bazarového typu v dobrém stavu.

Životní příběh armádního generála Karla Klapálka.

"My jsme za nimi pochodovali ve dne v noci. Až po dvou dnech se postup zastavil. Němci byli ve dvou vesnicích před námi. Přiběhl k nám četnický strážmistr, aby nás varoval a současně řekl, kde se Němci postavili. Jeden velitel praporu, můj žák z Hranic, mi na otázku co bude dělat řekl, že vybuduje palebné postavení. Tak jsem mu řekl to slavné slovo od Waterloo - použil jsem ho ostatně vícekrát, když mi podřízený navrhl něco, co se hodilo do knihy, ale ne do války - a nařídil, ať přitáhnou dvě děla. Přivezli je a začali do obou vesnic pálit hlava nehlava, aby Němci nezjistili, kolik těch kanónů máme. Němci nečekali ani na útok a kdo nezdrhnul, tak jenom  zvedl ruce. A vesnice byla naše i bez palebních postavení. Navíc jsme je obklíčili a kulomety donutili, aby si to s utíkáním rozmysleli."

Armádní generál Karel Klapálek (26. května 1893, Nové Město nad Metují – 18. listopadu 1984, Praha) byl český voják, člen československých legií v Rusku.
Po vzniku protektorátu vedl českobudějovickou pobočku Obrany národa, po jejím rozbití v květnu 1940 uprchl do zahraničí. Bojoval v řadách britských vojsk v Africe (mimo jiné jako velitel československých jednotek při obraně Tobruku), v roce 1944 byl odeslán do SSSR a účastnil se karpatsko-dukelské operace. V dubnu 1945 jmenován velitelem 1. československého armádního sboru. Ten pod jeho velením svedl bitvu o Břest. V letech 1945–1950 vojenský velitel v Praze, poté jako politicky nespolehlivý propuštěn z armády, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a vězněn.
Později byl rehabilitován a 24. května 1968 dostal státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Vydal knihu vzpomínek Ozvěny bojů.