Karpatské lesní železnice, Aleš Kučera, Aleš Bílek

Kniha antikvariátního typu v dobrém stavu.

Jedná se o druhé vydání z roku 2007, 

Tato výpravná kniha o formátu 230 x 275 x 30 mm, s pevnou vazbou, nabízí na 400 stranách 362 fotografií ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Maďarska a Rumunska.

Přijměte pozvání k projížďce po jedné smyšlené a přece tak skutečné lesní dráze vedoucí napříč karpatským obloukem - od Kysuckých Beskyd přes Slovenské Rudohorie a ukrajinské Gorgany až po Transylvánské Karpaty. Vychutnejte si na dnes již povětšině historických záběrech atmosféru jednoho pracovního dne na "karpatské" úzkorozchodce tak, jak ho svými objektivy zachytili obdivovatelé těchto půvabných železnic a milovníci Karpat.  Kniha, kterou právě otvíráte, však nechce být encyklopedií úzkokolejek ani atlasem lokomotiv. Fotografie v ní nejsou záměrně rozděleny podle jednotlivých drah, zemí ani pohoří. I když hory karpatského oblouku najdete na mapách hned šesti zemí, odlišných nejen jazykem, ale i dějinami, tradicemi a kulturou, byly si tamní lesní železnice podobné jako vejce vejci. V odlehlých horských oblastech měli k sobě lidé všude od nepaměti daleko blíže než v bezstarostných rovinách. Karpatské lesní železnice byly svědky i spolutvůrci téměř totožných lidských osudů. Osudů lidí, kteří se sice patrně nikdy nepoznali, ale kteří přesto tvořili jednu velkou rodinu. Nasedněte nyní do rozkodrcaného vagonu a vydejte se za nimi. Za pány strojvedoucími, měřícími ostřížím zrakem každou píď své lokomotivy, za neúnavnými topiči, kteří museli po celou cestu do hor plnit hladové pece funících lokomotiv pořádnými dávkami uhlí či dřeva, za vlakvedoucími i za brzdaři, bez nihž by žádný náklad dřeva nemohl absolvovat cestu z lesa na pilu. Za stařenkami jednoucími s bandaskami na borůvky a maliny a samozřejmě i za všemi dřevorubci, kteří v lesích zpravidla strávili celý pracovní týden a bez jejichž práce by lesní železnice vlastně ani neměly smysl. 

Text: česky