Krajinská hranica medzi Slovenskom a Podkarpatskou Rusou (1919-1939), Peter Švorc

Kniha Zemská hranice mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusou (1919 - 1939) se pokouší nastínit složitosti procesu hledání slovenského a rusínského etnického prostoru v období mezi dvěma válkami.Jde o náročný úkol, komplikovaný i tím, že v uvedeném období – a stejně i později – se obyvatelstvo označované jako Rusíni, Rusnáci, Malorusi, Karpatorusi začalo samo teprve vypořádávat se základní otázkou každého národa či každé etnické skupiny.Touto otázkou byla otázka etnické příslušnosti.V jejich případě s otázkou, zda uvedení obyvatelé jsou Rusíni – tedy, zda jsou zvláštním, samostatným národem, nebo zda jsou součástí ukrajinského (maloruského) národa. Stanovit hranici mezi Slováky a Rusíny/Ukrajinci se pokoušeli nejen politici, ale především badatelé - jazykovědci, etnografové, historici.Napsali o tom obsáhlé práce a my s odstupem času můžeme konstatovat, že i přes odchylky, které se objevovaly mezi různými badateli, byl tento úkol poměrně úspěšně řešen, alespoň co se týkalo jejich historicko-jazykových či historicko-etnografických analýz.Složitější to bylo s uváděním získaných poznatků do tehdejší reality - politické, a tedy i mocenské, ale i do reality každodenního života jednotlivých lidí žijících na severovýchodním Slovensku v první polovině 20. století, do reality, která se lišila od skutečnosti předchozích desetiletí a staletí, které badatelé zkoumali a analyzovali.Jejich poměrně jednoznačné výsledky etnografického, jazykového i konfesionálního rozměru zkomplikovalo aktuální národní povědomí obyvatelstva jednotlivých vesnic a celých oblastí severovýchodního Slovenska, nejednou a rozcházející se zjištěnými a ve vědecké práci zformulovanými názory.

Text: slovensky