Poručík od ženistů, Josef Munzar

Životní osudy Josefa Munzara (1911–2004) do značné míry předznamenalo, že vyrůstal v rodině vysokého četnického důstojníka.

Po nástupu prezenční vojenské služby v roce 1932 absolvoval nejdříve školu pro důstojníky v záloze a v letech 1933–35 i Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Jako čerstvě vyřazený poručík nastoupil k p. pl. 26 do Banské Bystrice, kde sloužil u technické roty. Svoji ženijní odbornost si zvyšoval v několika kurzech, mimo jiné na půlroční stáži v Ženijním učilišti v Litoměřicích.

V průběhu jeho předválečné služby v čs. armádě vznikla ojedinělá kolekce fotografií, která tvoří nosnou část autobiografické publikace. Po tragickém rozpadu ČSR a rozpuštění armády v r. 1939 se J. Munzar zapojil do odboje, v roce 1943 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora Flossenbürg. Přežil věznění i závěrečný pochod smrti a po osvobození znovu nastoupil službu v armádě. V roce 1955 byl komunisty protiprávně zatčen, odsouzen a osm let vězněn v táborech nucených prací.

V knize čtenář najde přes 180 dobových fotografií a dokumentů v barevné příloze jsou reprodukovány vojenská vyznamenání, nárameníkové předválečné hodnosti a rukávové nášivky vojenských odborností.